Tak ho tu máme lidi, kreaturu z Vysočiny,
lidový prezident, se kterým jděte k šípku,
furt ho tu máme lidi, je starší dinosaurů,
však ne tak jako včera, dnes už Bechera,
však díky za sprostá slova,
a díky za polibky Číně i Putinovi,
v krajině přelíbezné skomírá už víra,
na cestě rudé vlajky jako pomník šmíru.
Jen jemu poděkování a do tváře plivnutí,
za provokování a jiná prznění,
a hlasy volební nechť příště se nezmýlí,
a jiný prezident pověst tohoto napraví.
Vím, byla by to chyba - spílat jenom jemu,
nám zbývá naděje, že národ ještě zmoudří,
boľšoje vam spasibo, tovarishch prezident,
spasibo bolšeje, nikogda nězabuděm,
nikogda nězabuděm!