Květy kimona otiskly se ti na kůži, Na kůži, která už nikdy nebude ta samá, Otisky květů, sakur a chrysantém, Otisky tváří a zaniklých světů...
Tvé oči oslepil záblesk toho rána, Tvá melodie rozbřesku zůstala sama. Tisíce jeřábů letících do světa, Tisíce srdcí jsou teď žalem zakletá. Tisíce duší se deštěm zlým proplétá, Zmizela naděje, sakura odkvétá.