Glenn

Náhrdelník z perel, jenž jste celému světu dal,

ten nosí v srdci každý,

každý koho Váš vlak veze v dál,

přes Baltimore do Tennessee,

za svitu měsíce sedí Milenci pod jabloní,

Za oceánem nad nímž American Patrol krouží,

za oceánem,

kde jste v rytmu In The Mood zmizel jak Hvězdný prach...

Váš pokoj v Pensylvania 65 000 zeje prázdnotou,

čeká zas na večírek.

Trombon však už nikdy nepozná bídu zastaváren,

Váš hlas, ten ukradl mnohým ženám spánek,

ale Váš orchestr, ten žije dál,

i ten pes na desce se točit nikdy nepřestane!

Ve věčnou vzpomínku na Glenna Millera...

Domov

Zas jedna pro soubor.

Kolem Světa vede cesta,
Cesta klikatá,
Přes vesničky, přes pastviny,
Až tam na Blata.
Krajem ryb, orlů, čápů ba i volavek,
Od Budějic k Slavonicům,
Po Hradecký zámek. 

Tam kde mlha stoupá z mokřad, lesů, rybníků,
Tam je místo, tam kde můžu vždy vzít za kliku.
Místo své, já v Třeboni mám, kde je domov můj,
Sem se vracím, tady chci být celý život svůj.

I když mě to jinam táhne, chci zříci se komárů,
Srdce mé to stále tu je, při mém rozmaru.
Žít jinde to dlouho nejde, srdce zabolí,
A už si to zase šinu tam k nám, k Třeboni.

Když pak vidím lesy, střechy i věž kostela,
V tom mi srdce povyskočí,
Opět jsem doma!

Zpívám, tedy jsem!

Napsáno pro jeden pěvecký soubor.

Zpívám, tedy jsem,
A co živ jsem zpívat budu,
Stáří nemocem smát se jen,
Zpívám, tedy jsem člověkem.

Za zvuku Jazzu

Povídka o Jazzu a 30.tých letech, napsána na přání kamarádky a mírně pod jejím vedením.
Protože tady na Blogu se moc nedá dělat nějaká moc velká kultura textu, je povídka uložena jinde, v PDF. Doufám že vás to neodradí... 
A ano, Používám několik pseudonymů pro psaní.
Neboj a stahuj!