Zas jedna pro soubor.
Kolem Světa vede cesta,
Cesta klikatá,
Přes vesničky, přes pastviny,
Až tam na Blata.
Krajem ryb, orlů, čápů ba i volavek,
Od Budějic k Slavonicům,
Po Hradecký zámek.
Tam kde mlha stoupá z mokřad, lesů, rybníků,
Tam je místo, tam kde můžu vždy vzít za kliku.
Místo své, já v Třeboni mám, kde je domov můj,
Sem se vracím, tady chci být celý život svůj.
I když mě to jinam táhne, chci zříci se komárů,
Srdce mé to stále tu je, při mém rozmaru.
Žít jinde to dlouho nejde, srdce zabolí,
A už si to zase šinu tam k nám, k Třeboni.
Když pak vidím lesy, střechy i věž kostela,
V tom mi srdce povyskočí,
Opět jsem doma!
Žádné komentáře:
Okomentovat