Opilec

Den co den, stále stejně.

Vzbudí se, umyje a jde na flám,

Pije a pije,

Až do dna.

Pak už jen vrávorá.

Jde.

Motá se ulicemi,

Mezi auty, chodci.

Odrbaný, neoholený, ale čistý...

Vrávorá.

Vrávorá přes náměstí,

Potká žebráka,

Sahá do kapsy a

A,

A,

A nic. Ani vindra.

Sehne se nad žebrákem,

Sebere drobné,

A pak jen kope.

Kope.

Mlátí.

Žebrák se ani nehne.

„Pche, boháč a žebrá!“ vzkřikne opilec.

Ve vítězné euforii leze na most.

Vrávorá.

Padá,

Padá,

Padá a dopadnout nemůže.

Věčnost za pár drobných.

Zmizel.

Nikdo ho nehledá.

Ulehčení.

Další z krku...