Protektorátní

Tma.

Naprostá tma.

A tou tmou jde postava.

Jde rozhodně,

Snad po paměti,

Snad ze cviku,

Za ním jak supy, skupina havranů,

Peří černé jak ta noc.

Hledá, nic však nenachází,

A supy se blíží...

Postava zrychluje, kličkuje, přemýšlí.

Slepá ulice!

V noci se zaleskne kovová naděje,

Třeskne rána.

Havrani zděšeni rozlétnou se do tmy,

Pařáty kovem vykládané,

Záblesk...

Postava zmizela, jakoby nebyla,

Změnila se v černá písmena,

Písmena na rudém papíře...