Dlouhá cesta domů

Odešel jsem z republiky, když jí bylo nejhůř,
Opustil jsem opevnění, za mě se však nermuť.
Já se nevzdal, stále sloužím, i když pod cizími,
Za naši zem, za svobodu, spolu s ostatními.

Když prošel jsem skrz hranici, Polsko, ruský lágr,
Nabídli mi bych se přidal, vzal francouzský mundůr.
Ale pak když písek v poušti zalezl mi za krk,
Chtěl jsem zas být mezi svými, a tak přišel Tobruk.

Bránil jsem ten kousek pouště, až mi bylo ouzko,
Přeci jsem to ale nevzdal, co Němec nám dal zkouškou.
A pak Cairo a Boforsy, 200.-stý protivzdušný,
Zase výcvik, zase drillung, pořád jenom v poušti.

Dunkerque 1944

Po měsících v Anglii,
Po rocích výcviku,
Po nudě a tréninku,
Teď přišel čas aby vše splatili!
Měsíc po invazi po bojích toužíme,
Kupředu, k Dunkirku, tam si své užijem!

Obklíčit, nepustit, vykouřit z úkrytu!
Ve vodě, v záplavě, udržet obranu!