Květy kimona

Květy kimona otiskly se ti na kůži, Na kůži, která už nikdy nebude ta samá, Otisky květů, sakur a chrysantém, Otisky tváří a zaniklých světů...

Tvé oči oslepil záblesk toho rána, Tvá melodie rozbřesku zůstala sama. Tisíce jeřábů letících do světa, Tisíce srdcí jsou teď žalem zakletá. Tisíce duší se deštěm zlým proplétá, Zmizela naděje, sakura odkvétá.

Dlouhá cesta domů

Odešel jsem z republiky, když jí bylo nejhůř,
Opustil jsem opevnění, za mě se však nermuť.
Já se nevzdal, stále sloužím, i když pod cizími,
Za naši zem, za svobodu, spolu s ostatními.

Když prošel jsem skrz hranici, Polsko, ruský lágr,
Nabídli mi bych se přidal, vzal francouzský mundůr.
Ale pak když písek v poušti zalezl mi za krk,
Chtěl jsem zas být mezi svými, a tak přišel Tobruk.

Bránil jsem ten kousek pouště, až mi bylo ouzko,
Přeci jsem to ale nevzdal, co Němec nám dal zkouškou.
A pak Cairo a Boforsy, 200.-stý protivzdušný,
Zase výcvik, zase drillung, pořád jenom v poušti.

Dunkerque 1944

Po měsících v Anglii,
Po rocích výcviku,
Po nudě a tréninku,
Teď přišel čas aby vše splatili!
Měsíc po invazi po bojích toužíme,
Kupředu, k Dunkirku, tam si své užijem!

Obklíčit, nepustit, vykouřit z úkrytu!
Ve vodě, v záplavě, udržet obranu!

Red Ball Express

Jen nesmět zastavit,
Jen nesmět polevit,
S nákladem potravin, nafty a střeliva,
Po cestách Francie,

S předností před všemi,
Na frontu, zas na pláž,
A z pláže na frontu.

S červeným znamením,
Závisí na čase,
Nesmí se zastavit,
Když Jerry je na trase.

Eindhoven, Nijmegen, Arnheim...

Eindhoven, Nijmegen, Arnheim...
Tři města, tři cíle a jejich mosty.
Na kluzáku, na padáku, vstříc své pochybnosti.
Tři města, 
Jen jedna cesta,
Málo na Montyho hazard...

Na polích arnheimských dopadli Britové.
Čas je jim v patách.
Žádné krytí, první mrtví.

Bože, co jsme to udělali?

Hirošima 1945

Bože, co jsme to udělali?
Ve jménu Míru, Války, Života.
Ve jménu Nenávisti a Zlosti,
Ve znamení Řvoucího Orla, Demokracie.
Ve jménu Padlých, Obětovaných.
Zbaběle zabitých ohavným nepřítelem.
Ve jménu Americké cesty.

Nahoře, v letadle, není čas přemýšlet.
Nahoře, v letadle, čeká jen dlouhý let.
Ukončit provždy život těch zrůd.
Necitelných, dobyvačných, japonských hord.

Tak jak oni zaseli,
Tak sami sklidí.
Nenávist na povel.
Občas jen pochyby.

Paris 1944

Inspirováno závěrem hry Saboteur... Kdo zná, ten ví, ostatní se doptají nebo koukají: https://youtu.be/jxaosp8Rk2o?t=1m22s

Pod sebou zář temné Paříže,

poslední z bohů,

ostatní padli,

Zmizeli ve francouzském kouzlu okamžiku,

oděni v černý umrlčí háv,

spaseni dlažbou před porážkou potupy,

Sám s poslední sklenkou,

na vrcholu věčného města,

Prohnat si hlavou kulku,

utonout ve světlech,

pohádka o čisté princezně končí se,

mizí v khaki,

mění se a tone ve špíně židovských krys...

Poslední Schnaps,

poslední pohled na záři severu,

kostky jsou vrženy,

Val mnohý z tanků ztekl.

Kovové tělo ozývá se,

melodie Marlen a pološílený smích mezi mrtvými,

vše je zničeno, vše pošlapáno...

In Walhölle Aufviedersehen!

Partyzanskaja

Parodie na klasické hity Sovětského svazu...

Blíží se tichou stepí,

močály i přes hory,

s žárem v srdci,

s klidem v duši,

Sovětský Partyzán!

Nikým neviděn,

nikým neslyšen,

s tělem sedřeným do úmoru,

s myšlenkou na pomstu,

bez strachu,

Sovětský partyzán!

Další kolaborant,

další kolona,

další most,

další vlak,

další svobodná ves!

Za Vlast,

Za Rodinu,

Za Stalina,

Za Stranu!

Bojuje Sovětský partyzán!

Bok po boku s Rudou armádou,

muži, ženy, děti,

proti armádám zla,

za socialismus,

za svobodu,

za čest národů!

Rudá hvězda, ta neztratí se v černé noci,

stále svítit bude, co maják svobody!

Sára

Mívalas Sára, oči jako len,

Mívalas Sára, lásku pro mě jen,

Bývalas Sára, děvče jako květ,

Však více tě Sára, nespatří už svět.

Já přišel v čas, tys však Sára už odešla,

v záři nádraží jsi mi zmizelas,

z kolejí do neznáma,

do oblaků čistého zelena,

ztracena Sára, ach ztracena,

v útlaku a bolesti,

v mukách a ponížení.

Ach Sára, hvězdy místo očí,

Ach Sára, srdce tvé netluče, už není,

Ach Sára, tělo tvé bělostné,

Ach Sára, zničené a pohozené!

Sára jak dutinka motýlí,

Sára jak milion,

ostouzena nahotou,

spálena nenávistí,

ubita hněvem...

Fighters

Zrozeni k vítězství,

zrozeni pro smrt,

synové otců,

otcové synů,

daleko od vlasti,

jež se v černé topí,

zrazeni minulem,

zrazeni budoucností,

nad ohněm Londýna,

nad bělobou útesů...

Škoda lásky těch,

kteří k zemi padnou.

Fly to Die,

Heaven of Honor,

Heaven of Death,

Born to Fly,

Born to Die,

Ready to Fire,

Ready to Victory...

Leningradská

Tlumené světlo lojové svíčky,

ulice bez duší,

ulice lidí...

Se zápachem lepidla, klihu,

s pachutí pilinového chleba,

tik-tak,

tik-tak...

U výslechu

...

Černočerná temnota,

blesky létají,

déšť bubnuje po plášti,

zelená tma přístrojů,

cíl...

...

"Jméno, útvar, cíl?"

"Poručík letectva Peter Adams ID 384 385!"

...

Kopanec...

Midnight Blues

Je půlnoc,

doma všichni sní,

já vím, že poslední noc tu bdím,

sám, opuštěn,

dávno již odsouzen,

poslední z tisíců.

In my head

Před týdnem v Londýně,

před týdnem u milé,

dnes v zákopu smrdutém,

dnes sladká Francie...

Hvězda

Bez práva na chybu,

bez práva na ústup.

Neústupní v čele,

před masou,

mezi všemi...

Lesem v lese,

bažinou v bažině,

bez práva na porážku,

bez odvolání...

V kombinézách a líčidlech,

vrchol všech,

neúprosní.

Udavač

Většinou sedí doma...

Oděn do tmy žaluzií,

Se zvětšenými zornicemi.

Vše zapisuje.

Nic mu neujde.

To, co nevidí, domýšlí...

Za nevelký peníz zrazuje,

Prodává.

1940

Für Die U-Boot Waffe

Jsi jen malá ryba v Oceánu,

V moři žraloků a kormoránů.

Malá, bezmocná, bezbranná rybka,

Stín kdesi pod hladinou.

Ocelová rybka s živým, lidským srdcem.

Rybka jednooká.

Jediná, která dýchá vzduch,

Jediná, která pluje nespatřena.

Zatím.

Vše je jen zatím.

Vše pro jeden okamžik.

Jägd

Brzo ráno,

mlha v chomáčích kutálí se,

přelévá,

batoh na opasku táhne a tlačí,

ospalá hlava v kůži,

oči mžourají,

hledají... 

Frank

Konec K.H. Franka. Pod vlivem záběrů z jeho popravy.

V plesnivé bílé cele,

za oknem šero deštivého dne,

Bezprizorní místo,

cikán či Árijec, co na tom sejde.

V roce pětačtyřicet,

čekám až si pro mě přijde...

Protektorátní

Tma.

Naprostá tma.

A tou tmou jde postava.

Jde rozhodně,

Snad po paměti,

Snad ze cviku,

Za ním jak supy, skupina havranů,

Peří černé jak ta noc.