3. 8. 2019

Tajná

Tehdy poznal jsem ji,
Plnou tajemného bolu, radosti a vzdoru,
A v očích měla to kouzlo,
Kterým lze tak snadno muže svésti,
Nádhernou v tom okamžení,
Tehdy věděl jsem, že poddám se jí celý.
Jen její blízkost svádí mě a dráždí,
Dotknout se jí, pak shořel bych navždy.

Snad tehdy poznala by, co vnitru jejím leží,
A co ona chrání před okolním světem jen stěží.
Touhou že hoří po tom, kdo ji spasí,
Kdo stane se mužem jejím,
Který by miloval ji bez odměny,
Místo své potřeby upřednostnil by tu její,
A ne jen proto, že možná s ní stejné věci zná,
Miloval ji pro šarm její, pro její duši,
Jež už snad skomírá pod tíhou osudu, pod strastí opuštění.