Milostná

To tys Manon Lescaut,

Tys Manon!

To tys Veličenstvo, Královna, Paní!

Oděná do hávu světel bulvárů, Louveru...

To tys středem Evropy!

To tys její srdce.

Pulsující dnem i nocí,

Pulsující vroucí krví vášnivých nocí,

S příchutí líné pohody Café de Paris...

To tys klenotnictvím světa,

To tys pravým Babylonem,

To tys překonala pyramidy svou vznešeností,

Svými prsty, jenž ční do nebe.

To ty žiješ, pracuješ dnem i nocí,

Se svými rudými podvazky Moulin Rouge,

Se svými hedvábnými punčochami chrámů a kostelů,

Svou blůzkou z obrazů a šansonů.

Jen ty ukrýváš své srdce tepající vášní, sílou, revolucí...

Srdce jež tepe ukryto pod prsy z věží, kamene, železa, hedvábí...

To tys ukradla mým nocím sny,

To ty mě lákáš svou vyzrálostí, naivností, vášní...

To Vy Královno na Seině i Loiře,

To Vy Veličenstvo země nezdolných Galů,

To Vy Paní nad životem a láskou,

Vy, Vy jediná okouzlíte na doživotí.

Jen Vy dokážete udělit tento trest, pochvalu.

Pouze pro Vás žiji,

Pro Vás zemru.

Pro Vaši Krásu, naději, pro Vaše přežití...

To Vy se svou spletitou duší ulic a uliček,

Se svou přesnou pravidelností,

Vy se svým smyslem pro Dekadenci i Realitu,

To Vy se svou rozvážností,

S tisíci světly naděje, života...

Ach Manon, Manon...

Má Královno...

Má Paní...

Ach Manon, Manon...