To
tys Manon Lescaut,
Tys
Manon!
To
tys Veličenstvo, Královna, Paní!
Oděná
do hávu světel bulvárů, Louveru...
To
tys středem Evropy!
To
tys její srdce.
Pulsující
dnem i nocí,
Pulsující
vroucí krví vášnivých nocí,
S
příchutí líné pohody Café de Paris...
To
tys klenotnictvím světa,
To
tys pravým Babylonem,
To
tys překonala pyramidy svou vznešeností,
Svými
prsty, jenž ční do nebe.
To
ty žiješ, pracuješ dnem i nocí,
Se
svými rudými podvazky Moulin Rouge,
Se
svými hedvábnými punčochami chrámů a kostelů,
Svou
blůzkou z obrazů a šansonů.
Jen
ty ukrýváš své srdce tepající vášní, sílou, revolucí...
Srdce
jež tepe ukryto pod prsy z věží, kamene, železa, hedvábí...
To
tys ukradla mým nocím sny,
To
ty mě lákáš svou vyzrálostí, naivností, vášní...
To
Vy Královno na Seině i Loiře,
To
Vy Veličenstvo země nezdolných Galů,
To
Vy Paní nad životem a láskou,
Vy,
Vy jediná okouzlíte na doživotí.
Jen
Vy dokážete udělit tento trest, pochvalu.
Pouze
pro Vás žiji,
Pro
Vás zemru.
Pro
Vaši Krásu, naději, pro Vaše přežití...
To
Vy se svou spletitou duší ulic a uliček,
Se
svou přesnou pravidelností,
Vy
se svým smyslem pro Dekadenci i Realitu,
To
Vy se svou rozvážností,
S
tisíci světly naděje, života...
Ach
Manon, Manon...
Má
Královno...
Má
Paní...
Ach
Manon, Manon...
Žádné komentáře:
Okomentovat