Květy kimona

Květy kimona otiskly se ti na kůži, Na kůži, která už nikdy nebude ta samá, Otisky květů, sakur a chrysantém, Otisky tváří a zaniklých světů...

Tvé oči oslepil záblesk toho rána, Tvá melodie rozbřesku zůstala sama. Tisíce jeřábů letících do světa, Tisíce srdcí jsou teď žalem zakletá. Tisíce duší se deštěm zlým proplétá, Zmizela naděje, sakura odkvétá.

27.9.

 Spoke too soon... Dnes v noci to zase začalo. Noví se ještě na triáži drželi. za hodinu už jeden z nich hrál všemi barvami. Po třech hodinách spánku mi to fakt nepřidalo. Naštěstí to byla jen malá práce. Šest hodin na divadle. Ze tří nových už dva přes dvacet minut zvracejí za stanem. Budu je muset pozvat na panáka. Aby se zaběhli. ONI jsou naštěstí v pořádku. Bylo jich deset. Prý jen náhoda. Tak určitě. Zase jeden z těch úžasných nápadů. Ale takhle to začíná. Musím na kontrolu, po SBw.C (Something Brown w. Chips) s novými dám panáka a musím jít spát. Takhle to začíná. Maximálně do 12 hodin. Už mě ani nezajímá, kdo začne. Dřív jsme na to vsázeli, ale to byla Indie. Teď jsme tady a ONI přichází pravidelně, v několikahodinových směnách. Doufám, že přivezou nové příděly.

26.9.

 Nuda. Čistá nuda, jeden z těch mála dní, kdy jen čekáte. Přesun byl už před dvěma dny a stále nic. Nechci aby se JIM něco stalo, ale ten klid je ještě horší. Před několika dny k nám přišli nováčci. Čerství ze školy, nic neviděli. Další směna bude očistec. Mezi starostí o NĚ, se budeme muset starat i o ty nové. Zase zvratky, šok z první krve, deprese... Měl bych možná sehnat cvokaře. Nemám čas ani náladu starat se o novice. Potřebuji někoho zkušeného. Ne že bych si stěžoval, ale poslední měsíc bylo peklo. Mezi divadlem a oddělením, tam a zpět. Plus ty nekonečné přesuny. Sotva týden na místě... 

Tajné lásce

Tak jako Luna je spojena s oblohou,

Tak jako ptáci nezpívat nemohou,

Tak jako po noci nadejde nový den,

Tak já už navždy s Tebou chci krásný náš snít si sen.

Tebe chci uctívat jako svou madonu,

Tebe chci u sebe mít, neb jinak už nemohu.

Myslím jen na Tebe, každou noc, každý den,

A když pak Tebe mám, bojím se, že je to jen sen.

A tak Ti děkuji za každé tvé objetí,

A tak ti děkuji, že smím tě zas viděti.

Poznat lásku, tu pravou, skutečnou,

Konečně opustit samotu netečnou.

Děkuji…

Tajná

Tehdy poznal jsem ji,
Plnou tajemného bolu, radosti a vzdoru,
A v očích měla to kouzlo,
Kterým lze tak snadno muže svésti,
Nádhernou v tom okamžení,
Tehdy věděl jsem, že poddám se jí celý.
Jen její blízkost svádí mě a dráždí,
Dotknout se jí, pak shořel bych navždy.

Snad tehdy poznala by, co vnitru jejím leží,
A co ona chrání před okolním světem jen stěží.
Touhou že hoří po tom, kdo ji spasí,
Kdo stane se mužem jejím,
Který by miloval ji bez odměny,
Místo své potřeby upřednostnil by tu její,
A ne jen proto, že možná s ní stejné věci zná,
Miloval ji pro šarm její, pro její duši,
Jež už snad skomírá pod tíhou osudu, pod strastí opuštění.