11. 11. 2018

Vedl jsem muže své...

Vedl jsem muže své na frontu.
Vedl jsem je pár kilometrů.
Vedl jsem je a bylo mi zle.
Měl jsem chuť utéct.
Před námi hořelo nebe výbuchy,
Nohy se smýkaly bahnem.

Vedl jsem muže své na frontu,
Ty dlouhé stovky metrů.
Vedl jsem je a chtělo se mi brečet.
S hlavou vztyčenou, se zatnutými zuby,
Vedl jsem je na smrt.


Vedl jsem je a tváře nám zesinaly v blescích fosforu,
Vedl jsem je a vlasy slepily se mi potem,
Přesto jsem šel dál, ty desítky metrů,
Látka uniformy tmavla mi hlínou,
Vedl jsem je vpřed.

Přímo hleď, rychlý krok!
Vedl jsem muže své, do vřavy bitvy a polykal zvratky,
Vedl jsem bratry své, do strašlivé války.

Neuhnul jsem.
Nevrátil se.
Dovedl jsem bratry své.
V ten okamžik, duši svou ztratil jsem...

Žádné komentáře:

Okomentovat