Dálniční Blues

Postávala u dálnice,

rudá a bílá po jejích lýtkách stékala,

barva pastelu a křídel havraních,

s tělem volným,

příbytek zoufalých,

osamělá dívka,

která ve sny nevěří,

na rohu odpočívadla,

skrytá za roštím,

Peníze! Jen těm věří.

Dívka ulice,

Ginu odrostlá,

temný plášť noci denně si navléká,

kněžna noci,

ke všem tak něžná,

milenka z roku pět,

ztracena v labyrintu se jménem Svět.

Uzavřena v kleci výbojek, blinkrů a patníků,

nemyslí na lásku,

oddaná naději,

nikdy víc, nikde nic...