P.S. I Love You

Další povídka, tak trochu z Červené knihovny... Kam se ale hrabe Rosamunde Pilcher! A zase uložená mimo Blog, kvůli úpravě a ilustraci. 
A o čem to je? O lásce mezi pošťákem a jednou slečnou... V Anglii...
Download here!

Za zvuku Jazzu

Povídka o Jazzu a 30.tých letech, napsána na přání kamarádky a mírně pod jejím vedením.
Protože tady na Blogu se moc nedá dělat nějaká moc velká kultura textu, je povídka uložena jinde, v PDF. Doufám že vás to neodradí... 
A ano, Používám několik pseudonymů pro psaní.
Neboj a stahuj!

Twilight over Paris

O upírech. Těch pravých...

Nad městem umíral další den, klonil se do rudých vod Seiny. Hroutil se do skleněných stěn, vysával
život z ulic Paříže. Chladný vánek tryskal ulicemi, pronikal do čtvrtí, do dalších ulic nesl pach
smrti. Závan dnů minulých, kolem zářicích luceren, propleten v ocel Eiffelovy krajky. Ti kteří zůstali,
znetvoření stmíváním, ti kteří přežili zrod této noci, pohli se zas, pokračují v chůzi, s očima zářícíma
víc jak elektrický oblouk lampy, kráčejí temnotou, neznajíce studu, po bulvárech, šlapajíc po tónech
šansonu děvčátka na rohu.

1984

V noci bezesné,

bez hvězdné,

V očekávání nového, lepšího,

zanikl svět minula,

vznikl svět přítomna.

To be, or not to be?

Starší úvaha, ale moc jsem se v názoru nezměnil.
Být či nebýt, toť otázka!
Tuto repliku z Hamleta zná asi každý.

Já ji však chci stylizovat na ZAKÁZAT ČI NEZAKÁZAT? Tohle už se samozřejmě netýká ani Hamleta, ani smyslu života. Týká se to mého postoje k organisacím Neonacistů, Skinheadů a komunistů.