Milostná

To tys Manon Lescaut,

Tys Manon!

To tys Veličenstvo, Královna, Paní!

Oděná do hávu světel bulvárů, Louveru...

To tys středem Evropy!

To tys její srdce.

Pulsující dnem i nocí,

Pulsující vroucí krví vášnivých nocí,

S příchutí líné pohody Café de Paris...

Poušť

Pustá sluneční krajina,

Nesmírná, nekonečná jak lidská duše.

Vyjdeš-li na jednom konci,

Druhého nikdy nenajdeš.

Tichá a smířlivá,

Neznajíc rozdílů.

Rozeznává jen čas,

Čas a žízeň.

Protektorátní

Tma.

Naprostá tma.

A tou tmou jde postava.

Jde rozhodně,

Snad po paměti,

Snad ze cviku,

Za ním jak supy, skupina havranů,

Peří černé jak ta noc.

Národní a o národu

Češi. Národ Jana Žižky z Trocnova a sv. Václava. Národ, který se umí prosadit jednotlivci. Jako kolektiv zvládáme pouze revoluce. Malý národ v srdci Evropy, obklopený „Ochránci“. Nerozhodný národ, který, ať už je pod vládou kohokoliv, protestuje. Z odkazu Jana Žižky jsme si zachoval jediné. Hesla: „Na množství nehleďte“ a „Proti všem“.

Kolikrát se nás snažili zlomit, pokořit, zničit, vyhladit. Dejte Čechům okupanty, Češi se jich s pompou zbaví. Ať jsou to staré Rakousko-Uhersko, okované holinky nacistického Německa či Velký Sovětský Svaz. Okupanti nás nezničí.

Moderní

Moderní doba,

Moderní mraveniště,

Stavíme hrady z písků,

Děláme písek z hradů.